PIRÁTI ZE SKALKY - ZIMNÍ TÁBOR, 3.ročník

Termín: 03.02.2007 - 10.02.2007, Začátek: 15:00
Místo: Mosty u Jablunkova, Počet lidí: 50, Organizátor: Není člen PS, Vložil: Lukáš Sadovský

Rok, celý rok jsem čekal na ten den, kdy budu moct jet na Zimní tábor na Skalku. A přišel. Tož jsme se v pátek doma sbalili a ráno jsme vyjeli směr Skalka.

Po lehce problematickém začátku na zasněženém parkovišti, pod lyžařským areálem Severka kde měl malé problémy náš autobus, ale šikovný autobusák to, za pomocí rolby, zvládnul, se start Zimního tábora vydařil. Ačkoli dole kvítí kvetlo, na Skalce jsme se brodili po kolena ve sněhu. Minulý rok, pravda, sněhu bylo více, ale v rámci letošní zimy bylo sněhu dost. Sobota vyplněná cestováním, vybalováním a hrama utekla a v neděli jsme se konečně dostali na svah. Osobně jsem měl svůj oddíl o jednom členu, kterému jsem věnoval většinu času, takže nemohu moc popsat dění na svahu. V paměti mi utkvěly každodenní hromadné rozcvičky na svahu, boj začínajících snowborďáků na malém vleku (Zde bych poznamenal, že jsem ještě Lača neviděl tak hodně běhat jako při asistenci na vleku. Ačkoliv se z počátku zdál boj marný, přec se podařilo ke konci týdne všechny dostat na horní stanici velkého vleku.), elegantní lyžařské výkony žen a dívek a bravurní sjezd kluků, živý slalom a jiné lyžařské hry, a v neposlední řadě frajeřinky hlavního vedoucího Duduše, který chtěl všem ukázat kdo je tady šéf . Počasí lyžování celkem přálo (jeden den byla vidět Fatra, Tatry, atd.) až na poslední dva dny oblevy, kdy bylo trochu mokro. Dokonce i bufetových povalečů nebylo tolik co loni. Snad jedinou vadou na lyžařské kráse byly stupňující se poruchy na malém vleku, které vyvrcholily pátečním celkovým odstavením tohoto vleku. Neštěstí již skoro všichni zvládali bravurně velkou sjezdovku.

Odpočinkový den byl naplánován na středu a i ten se vydařil. Dopoledne bylo vyplněno velkou hrou o klíče Truhly mrtvého muže, při které si děti zasoutěžily v netradičních disciplínách (např. stavba sněhuláka na čas a vzhled, slalom s koulí na hlavě, řetězové podlézání skupiny na danou vzdálenost na čas, kombinovaný běh do kopce, hod sněhovou koulí na cíl a nakonec hledání klíčů ve sněhové závěji na čas). Odpoledne byla domluvena přednáška Horské služby s ukázkou záchrany a svozu raněného. Přednášku vedl nám (hlavně dospělým) již dobře známý „Heks“ u chaty horské služby přímo na svahu. Po přednášce o lavinách a zraněních na horách a na lyž. svahu, proběhla názorná ukázka záchrany osoby se zlomenou nohou a následný svoz zafixovaného raněného dolů. Osobně bych se na těch saních nechtěl vézt (být zcela znehybněn, koukat na nebe – bo jinam to nešlo – a skákat se sáněmi přes půlmetrové muldy není mým snem), ale naštěstí se našel „dobrovolník“. Pak již následovalo vyhledávání osob pod lavinou pomocí sond. Místo osob byly zavaleny svačiny. Po pravdě řečeno, by se najedla jen jedna skupina. Jó, chce to praxi. Pak se již setmělo a putovalo se zpět na chatu.

Každý večer byl přichystán nějaký program. Buď se hrály hry v jídelně, nebo se promítal nějaký film (první večer to byl samozřejmě film Piráti z Karibiku II.). Jeden večer se hrál i turnaj v pink-pongu pod vedením nekompromisního rozhodčího Kamila. Samozřejmě, že nechyběla i diskotéka, které jsem se ale neúčastnil, takže nemohu referovat kdo s kým atd. (to by měl uvést Maro s Alešem jako D.J.ové).

Poslední den předvedl tábor masový živý slalom na svahu, což vypadalo velice pěkně, snowborďáci si trochu zaskákali přímo u chaty (videonahrávky Kamil) a ve finále předvedl Duduš dva pokusy Valentova olympijského skoku (psychická příprava byla sice delší, ale dokonalá, pokus byl již poněkud horší – hlavně ta koncovka, ta Dana opravdu dost zlobí). Večer pak došlo k nalezení truhly Mrtvého muže, jenž samozřejmě obsahovala srdce, což se neobešlo bez hromadného údivu. Pak se již balilo a bavilo atd.

Ráno se opět veškerá bagáž naskládal na historickou Lavinu a vydali jsme se dolů. Po adrenalinovém sjezdu Lavinou (nezatáčela doleva, ale klid bezmála 65 letého šoféra nás udržel na sedačce) z kopce a prokličkováním přes parkoviště, jsme čekali na autobus, který měl trošku obavy z výjezdu (dle slov minulého řidiče), ale ty se nám podařilo zažehnat. A tak nakonec celý Zimní tábor úspěšně skončil. Bylo fajn a doufám, že zase bude. Děkuji všem zúčastněným a své rodině za příjemný týden.

S pozdravem Váš CAK