Slavnostní kolaudace táborové základny
Termín: 07.06.2008 - 08.06.2008, Začátek: 12:00
Místo: Čermná ve Slezsku, Počet lidí: 70, Organizátor: Petr Luzar, Vložil: Lukáš Sadovský
Upír a kolaudace. Očima Doktora:
Čtvrtek ráno. Začíná zvonit mobil. Je to dneska? V kolik jo já přijdu dřív. Další tel, já později. Další, můžu v pátek Další, bude kde spát? Jak je to s auty? Další, hej Doktor sory já nestíhám. Další bude co jíst? A co stan ,to si máme jako vzít? Klasické tel. před větší akcí no máme sice dvě akce na sebe navazující: upíra a kolaudaci a vše je teoreticky připraveno , ale přeci jen začínám být nervózní. Mám sice pár úkolů , ale ty mám splněné a jsem připraven. V jednu na oběd a potom na krev a hurá na Čermnou. Tel v 12.32 Kamil. Jsem se orosil. Ve skladu mají výdej do jedné a není kdo by to vyzvedl. Ok oběd bude po krvi. Ty jo dvě palety nealko a alka! Na to že mám brát věci pro hudbu a promítání a velký měš. Dobrá vezmu vozík. Rozcvička před krví neuškodí, akorát to auto trochu pláče tuna je tuna. Jedu domů sprcha a honem na krev ve dvě, tam má být televize.
Konečně na krvi. Začínají chodit lidi. Snad se to povede a opravdu dojdou všichni co slíbili, jo a kde je ta televize? Tel Kamil: Jsem se orosil televize nebude. Produkční to zdrbal. Škoda , ale na tom to nestojí. Začínáme předávat trička a banda chodí nahoru dávat.
Oj začíná i vyřazování. Sojče je po operaci. Gabka měla na oběd picu. Cwak rohlík no, ale ze sýrem. Další , klíště před měsícem. Další, ženské potíže. Ty jo ! Čonysovi nenašli žílu a když už jí našli , tak mu praskla atd. Jdu na řadu co jste jedl? Nic. Tak to jste měl. To vím taky, ale neměl jsem čas byl jsem ve skladu. A pil? Zalžu litr vody. Mmmmmmm to je málo. To je , protože jsem měl jen jednu malou vodu v tom skladu. Doženu to ve vestibulu u automatu. Vytahuji fotak a fotím doufám , že stihnu každého na křesle. Je půl šesté a vypadá to , že už nikdo nepřijde. Počítám , dvacet lidí dalo. Joj čekal jsem víc, ale sestry jsou nadšené a děkují. Což je hodně fajn, když někdo děkuje.
Jedeme konečně na Čermnou. Vyzvednu Víťu a tel stále zvoní. Jo akce je, spí se ve stanech , občerstvení zajištěno. Další tel od Kamila : jsem se orosil, trempská kapela Argument nepřijede. Neva , máme svoje kytaristy. Deset večer jsme na základně, tak akorát si dát pivo a zalehnout. Ráno náš čeká šichta. Ráno mě probudí tel. Ano přijeďte vše je nachystané a – konečně se mi vybila baterka a mám klid. Začínáme sekat trávu a stavět meš. Objevují se první lidé. Ty jo , tebe jsem neviděl sto let a to je kdo? Tvůj syn? Proč má dva metry? A další a další lidé. Všichni pomáhají s přípravou . Sice se psalo, že hlavní setkání je v sobotu a nás je už, tak čtyřicet. Večírek začíná. Ve tři jdu raději spát ráno je třeba ještě dodělat pár věcí.
Sobota. Už se to sjíždí. Ještě, že jsme připravili druhé parkoviště na poli pod hřištěm. Chvíle nepozornosti a na hřišti stojí stan. Káčo hoďte si to jinam. Jo spolehni se. Jdu to zkontrolovat. Je jich tam deset ! Stanů. No jasně, je to rovné. Nechávám to osudu.
11.11 minut dáváme nastup. Snažím se o připravený projev, ale jak vidím tu hromadu lidí chybí slova. A radši to krátím. Takže to poděkování a vychválení bratrů Přečkům bez , kterých by to nestálo. Vyjmenování všech lidí a jejich brigádnických hodin , sponzorských darů a velké podpory všech jsem , tedy pěkně odbyl. Tož nikdo není dokonalý a já už vůbec ne. Tak se vám kamarádi omlouvám, že jsem Vás málo chválil a děkoval , ale vy stejně všichni víte, jak to je a že bez Vás by to vůbec nešlo a nebylo. A ty moje kecy stokrát řečené už znáte stejně nazpaměť .
Začíná být horko a my začínáme hrát Hututu a na lišky, ale opravdu je pařák, tak to moc nehrotíme navíc lidi se neviděli spoustu let a chtějí si povídat. Takže se kecá a povídá. Vytahujou se fotky a staré příběhy. Stále přijíždějí další lidé. Začínám být spokojený. Párty jak má být. Bar funguje na sto procent. Víta a Richard mají dva pomocníky Kubu a Lenku. A na víc je to baví. Sojče a Kamil se v kuchyni taky vyznamenali. Česnekačka, kyselo, kuře na paprice s knedlíkem - vynikající záležitost. Venku Praděd s Čonysem, grilují kuřata a klobásy ceny víc než lidové. Všude skupinky a hloučky lidí, vítání nových návštěvníků a loučení s těmi co přijeli jen na skok. Tak akorát čas to spočítat.
Takže zvon a nástup, začíná počítání. Nejdřív z jedné strany, tam se to zaseklo 3x , tak z druhé, no a na po 4.té už si lidi vzpomněli , jak se počítali děti na táboře. 1,2,3,4,93,94,95, ha, chybí pět lidí. Ještě Sojče v kuchyni. 96 Hledáme dál. Za komínem na střeše je objeven Cak, který chtěl fotku všech shora 97. Přijelo další auto 98,99,100, Někdo vylezl po schodech od záchodků 101! Přestáváme počítat . Je nás přes 100. Což je skvělé!!!!!!! 100 lidí, tedy přes sto lidí na základně! Banda se opět rozešla do svých skupinek. Začíná foukat a žene se bouřka. 30 minut deště to jen pro zchlazení.
20.20 hod má být táborák. Banda už je dole, tak předávám slovo Dáši, jako nejstaršímu aktivnímu členu Kamence. Jo Dáša umí chválit. Zapaluji fakuli a malý Cwak 5. s ještě menším Cačkem 4. zapalují táborák, který starý Cak dopoledne vyrobil. Sice je trochu vyšší, což se, ale u Caka dálo čekat. Když on něco dělá nebo shání, tak je toho vždycky dvakrát tolik. No a už to hoří po 908 dnech od shoření základny znovu hoří. Jenže tentokrát Dáša nebrečí. První výroční oheň na počest toho všeho co se od té doby dokázalo na počest té naší staré a teď už nové základny. Všech vzpomínek a kusů života zúčastněných. Mám opravdu dobrý pocit. Začíná se hrát na kytary a banda zpívá, prostě přesně, tak jak to má být. Víťa dopoledne natáhl plátno, no tak je čas pustit ty naše staré filmy.
Kino začíná Lesátorem. I. potom Lesátor II. Kultovní filmy Kamence. Za sebou slyším, to snad není pravda oni se dívají na němé filmy, ty vole kolik jim je? Tak to budou asi naši instruktoři. Však na vás taky dojde šmejdi. Mami mě to nudí, vždyť´ tam není nic vidět. Jo mi taky by 11. Těžko by bylo vysvětlit, že kamery byly 8. a točilo se kličkou a film se vyvolával. To je prdel po dvaceti letech se vidět na plátně. No potom už Výročáky WCL, 7 Klíčů Bojar, Beton, Základy , Stěny, Podlaha atd. no a na konec Zlatokopecká horečka z letošního jara. Jsou tři ráno, ještě se promítá, ale já jdu spát. Ráno je totiž úklid a já, jako neoficiální popelář Čermné budu mít asi práci.
Neděle – je nás stále tolik, že když každý něčeho chytne , tak je to za chvilku hotovo. Ještě pár posledních vtipů a asi 30 ahoj a jedu odvézt meš, odpadky a kluky do Ostravy. Jsem spokojen dalo by se přímo říct nadšen , opět se dobrá věc povedla. Takže za rok znovu na potlachu na naší nové základně kamarádi. Dík, že jste přijeli. A ještě jednou dík všem co se zúčastnili , aby to tak dopadlo.
Hoj. Doktor
Přílohy
kolSpolFoto.JPG [1592,29 Kb]
Společné foto, které vyfotil Pawouk
Fotogalerie